2. Huhlák

23. srpna 2007 v 14:00 | Martina |  Povídka : Síla osudu
Tady máte slíbenou druhou kapitolku, doufám, že se vám bude líbit, takže přeji pěkné počteníčko! Už mám napsanou i další kapču, ale ta tam bude asi tak kolem neděle nebo příštího týdnu. Mockrát děkuji za spoustu komentíků!

Bradavice…místo, kde vyrůstala už pět let…a teď zase. Šestým rokem se sem opět navrací. Znovu uvidí tu mohutnou kamennou stavbu, znovu vstřebá tu vůni, na kterou se nedá zapomenout. Znovu spatří všechny profesory. Hlavně chce tedy jednoho…ředitele Abuse Brumbála…on jediný, tedy ještě včetně Lily a Tess, doopravdy ví, jaká je její rodina…hlavně sestra. Ty jeho dlouhé stříbrné fousy, studánkové oči a půlměsíční brýle by jste mohli asi těžko přehlédnout.
Jako každý rok se všichni na začátku roku sešli ve Velké síni, přicupitali sem i prvňáčci, který nervózními pohledy pokukovali po všem, co se dalo zde zahlédnout. Největší strach ale měli s moudrého klobouku, který měl říct jméno jejich budoucí rodinky ? po celý rok. A to koleje: Havraspár, Mrzimor, Nebelvír nebo Zmijozel…ona byla v Nebelvíru. Jak úžasné to zjištění, když porušila rodinou tradici, že všichni Párkrovi patří do Zmijozelu!
"Nel, vem si něco…jsi nějaká zakřiklá…vůbec nemluvíš a jen přemýšlíš! Všichni už dávno byli rozřazeni." strkla do ní Tess.
"Hm." pokusila se o odpověď. Tess jen zakroutila hlavou a pustila se znovu do hádky mezi Jamesem Potterem a Lily, kterou zase otravoval hláškami: "Pojď se mnou na rande…no tak Evansová!" Nela se nikdy do jejich hádek nezapojovala…jen minimálně, protože se to vždy obrátilo proti ní…a mrzeli ji ty všechny urážky, které z něho i ostatních vylezli.
A dost! Jsem zbabělec když se nikomu neumím postavit…ve vlaku jsem řekla změna…takže změna! nadávala si ve svědomí.
"Pottere, jsi s tím ale už fakt nadmíru trapný…nedokážeš si vymyslet něco lepšího?" pokusila se o otrávený tón. Než stačil vykulený James odpovědět, zapojil se do rozhovoru kdo jiný, než náš casanova Black.
"Slyšeli jste ji? Ona i umí mluvit…je nějaká drzá na takovou mladou holčičku. Viď kuře! Aby ti za chvilku nespad hřebínek!" posmíval se. Nabral si na lžíci marmelády, udělal katapult a vystřelil to směrem k Nel. Dopadlo jí to přímo na obličej. Síní to zašumělo smíchem.
"Už dobrý?" zubil se. Lily s Tess na ni upřely své kukadla, co se bude dít dál…kdyby to byla ta stará Nela, už by odešla pryč a s brekem by žuchla na svou měkkou postel…tentokrát se rozhodla pro jiný přístup. Jak ty ke mně…tak já k tobě. I s úrokem! Tak tohle Sirius vážně nečekal. Nela vzala mísu plnou polévky a vylila mu ji na hlavu.
"Papej polívčičku Blacku…no papej!" řehnila se, vzala si do ruky propečené kuřecí stehno a radši od místa činu uteka.
Hbitě vyběhla po schodech do své ložnice a sedla si na postel. Spokojeně okousávala kuřecí maso…nemohla tam přece zůstat…Black by jí to hned stoprocentně oplatil. Nicméně ji to oplatí jindy, ale ne teď. Na tento den už toho bylo na ni opravdu moc. Co nejrychleji se převlekla do pyžama, lehla na postel a zakryla se až po uši voňavou, čistě opranou duchnou. Za momentík se přivalily holky.
"Nelo! Kde seš?" slyšela povykovat Tess.
"Kde asi!" křikla na ni s odpovědí. Lily i Tess poznaly až teď, že to naduté pod tou duchnou je ona.
"Nel, já myslela, že to jsou jenom fóry, co jsi říkala ve vlaku…rozhodovala ses už tolikrát, že jsme tomu nevěřily…ale jak vidím, myslíš to vážně." přisedla si k ní rozzářená Lily a pohladila ji po vlasech. Byla ustaraná, jestli náhodou nedostala nějaká šok z těch událostí.
"Teď si dokázala víc než za celý svůj život, co?" usmívala se, která vyběhla z koupelny už převlečená do růžové noční košilky.
"V pořádku?" starala se Lily.
"Naprosto!" souhlasila rázně Nela a hodila po Tess polštářem…tak z toho vznikla polštářová válka…
"Ještě jedna maličkost…" šeptala Lily, když všechny leželi…Tess spokojeně vychrapkovala?. "Zítra se máš stavit u McGonagallové ráno..ty a Black, za tu vaši dnešní aférku." pípla.
"COŽE? I BLACK?"vyjekla Nela.
-------------------------------------------------
Svítání bylo šedivé, sychravé, vonící nočním deštěm a ranní mlhou. Nela se spokojeně protáhla, aby vzpružila všechny přes noc zdřevěnělé kosti. Jako každá den, vyběhla kolem půl sedmé na ranní běh…vracela se v sedm, kdy budila holky na snídani. Dnes už ale na ni čekaly.
"Proč nespíte?" udivil se a dala si podezíravě ruky v bok, jestli na ni neušily jako minule nějakou boudu. Nikdy se jim totiž nechtělo vylézt z postele. Jednou si ale přistaly dřív a na Nelu vylily konev studené dešťové vody.
"Jsme už vzhůru…jdeme tě doprovodit za McGonagallovou…aby Black neopruzoval." vysvětlovala Lily a navlékala si na sebe dlouhý černý hábit.
"Tak jo." krčila rameny Nela…aspoň s tím frajírkem blbým nezůstane sama…to by dopadlo. Black už tam samozřejmě čekal. Počítal s tím, že Nela příjde sama, aby jí to mohl nějak oplatit. Bylo komické se dívat na jeho skleslý pohled, když uviděl Nelu v obležení svých nejlepších kamarádek.
"Co, Párkrová…už máš v kalhotách, když si sebou táhneš bodygardy?" skřivil úšklebek na tváři.
"Jak jinak…" pokyvovala hlavou. Nenechala se vyvést z míry.
"Tak, už jste tady!" slyšely přísný hlas profesorky přímo za nimi.
"Evansová, Westrová…běžte se připravit na hodinu. Vy dva za mnou!" přikázala. Nela se Siriusem polušně cupitali za ní.
"Profesorka Prýtová potřebuje vymýt sklenice, aby do nich mohla zasadit své bylinky jak jistě víte…a protože jste včera ukázali, že vaše ukázněnost je mizivá, rozhodla jsem se, že jí s tím pomůžete, ať vás malinko srovná do latě…rozumíte? A žádné kouzla!!" vysvětlovala. Poslední slova až moc výrazně zdůraznila.
"Kde je to sklo?" ptal se znuděný Sirius.
"Támhle!" ukázala na čtyři pěkně dlouhé řady dvoulitrových špinavých sklenic.
"Si děláte prdel!...ehm…srandu." vyjekl Sirius, ale malinko se přeřekl.
"Pane Blacku! Vaše chování je nemožné! Radši nemluvte a dejte se do práce! Z hodin jsem vás už omluvila…dnes to musí být hotové…rozumíte? A ať se to tu blízká!" rozčílila se. Ještě jim vyčarovala houby a čistíc prostředky…načež odešla.
"Tak to je dobrý! Kdybys neotravovala, tak je všechno v pořádku!" křičel na Nelu Black.
"Starej se o sebe Blacku, nevím, kde po mě hodil tu marmeládu!" hádala se.
"Co je to tu za křik?" slyšeli hlas profesorky Prýtové.
"Nic!" odpověděli jednohlasně. Poté se pustili do usilovného čištění a leštění těch osudných sklenic. Celou dobu se probodávali nenávistnými pohledy, tak ostrými jako břitva. Skončili z bídou ve čtyři odpoledne…a to musel Sirius ještě čarovat.
"Ty to ještě pořádně schytáš, Párková, rozumíš?!" řekl vztekle a radši odešel nebo by si brzy asi skočili po krku. Z celé party Pobertů Nela nenáviděla nejvíc právě jeho a to z více důvodů.
Chodil s její setrou už několikrát…myslím, že teď už po dvacáté…a měl vždy nejblbější poznámky na Nelin účet. Jeho chování vůči ní bylo vždy nepřátelské…kvůli její sestře. Kromě nerozlišné podoby měli ještě společný vkus na kluky…bohužel, její sestra celou dobu básnila o to černovlasém, sladkém frajírkovi…Siriusovi…líbil se i Nele! Za toto se vždy pohlavkovala, jak se jí může líbit takový idiot! Ale srdci se nedá poručit…
---------------------------------
"Došel ti…huhlák!" smála se sarkasticky Sharol v obětí nějakého kluka. Nela zatím v klidně jedla svou porci na večeři.
"No a?" řekla nevzrušeně.
"Co no a?! Je od matky…tak ho přece otevři!" podávala jí ho. Celou dobu, ale sledovala Siriuse jak se dvoří další jeho oběti…závistivě zatínala pěsti.
"Otevřu…" vzala ho a obratně otevřela obálku.
"Nelo Párková!
Dozvěděla jsem se o tvém nevhodném vyjadřování ve vlaku o mě i sestře! Prý na tebe i vlak musel čekat! A dále o tvé aférce hned na zahájení školního roku. Ublížila chlapci, který ti ni neudělal. Dělej tak, že si tě brzo odvezu domů, rozumíš?! Od teď budeš svou rozumnou sestru poslouchat na slovo, ať se už tvé chování nebude opakovat! Je ti to jasné?! Dozvím se to! Nezpomeň!" křičel matčin hlas…nakonec dopis shořel Nela na něho vyjeveně zírala, celou dobu popíjela kakao, ale při posledních větách poprskala celou svoji učebnici. Sharol se vítězně škodolibě usmívala.
"Stačí ti to?! Tak co rozkazuješ?!" rozčílila se Nela a vychrstla zbytky kakaa na její bílé tričko. Ta zavřeštěla a odběhla pryč. Ucítila na sobě uznalé pohledy pár přítomných, kterých samozřejmě sestřička v poslední době naštvala.
To sem neměla dělat…bude z toho pěkný průšvih…a možná už nepůjdu do Bradavic…musím se Sharol nějak omluvit. uvědomovala si. Až teď se zvedla a rozběhla za svou setrou nějak se jí omluvit. Odběhla do ZSP (zmijozelská společenská místnost) do umýváren. Jak se tam ale dostat?
"Pusť prosím za sestrou." žádala jednoho zmijozeláka před vstupem.
"Co za to." ušklíbl se.
"Co bys jako chtěl?" zpražila ho přísným pohledem. Ten si ji prohlédl od hlavy až k patě.
"Nepovedená část Párkových…klekni si přede mnou!" křenil se.
"Leda tak kopanec do zadku!" vztekala se Nela. Takhle ponížit by se nikdy nedokázala. Naštěstí právě někdo vycházel. Toho přidrzlého páťáka nakopla do…jak mu slíbila a zmizela ve dveřích.
"Sestro?" ozývalo se v umývárně.
"Vypadni!" slyšela její pisklavý hlásek.
"Jdu se ti omluvit…byla jsem z toho v šoku, tak jsem se neovládla…promiň mi to, jak to můžu odpracovat?" začal pomalu. Sharol zvedla hlavu od umývadla a podívala se jí uraženě do očí.
"Domluvíš mi schůzku se Siriusem!" navrhla.
"A jak asi?" ťukala si Nela na hlavu.
"Dobře, tak se to dozví matka!" odvrátila tvář.
"Tak jo!" zavolala na ni, otočila se a odešla. Jak to má asi provést? Vždyť s Blackem jsou nepřátelé! No, nějak to zkusí…
Ten idiotském kluk na ni čekal hned venku před umývárnami.
"Tos neměla dělat!" křikl na ni.
"Ty taky ne." odpověděla a zatím si prohlížela, kama by mohla uniknout…kolem pohovky…dveře a už je na chodbě. Zmijozelák už k ní ale přiskočil a chňapl ji za hábit.
"Teď teprve uvidíš!" sykl a pustul ji na zem, aby spadla na záda. Nela zaúpěla a snažila se zvednou. On ji však přitiskl ještě víc k zemi.
"Jak se jim budou líbit tvé kalhotky?" ptal se. Pomóc…on mi chce nadzvednout hábit…no počkej ty prasáku! lekla se Nela a v tom šoku zvedla nohu. Zasáhla ho přímo do rozkroku. Chlapec se bolestí svalil na zem. Nela využila situace a zdrhla pryč. Její dlouhé rovné černé vlasy jí vlály do různých stan. Ještě čokoládovýma očima mrkla, jestli se náhodou nežene za ní…vzduch čistý.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karin Karin | E-mail | Web | 23. srpna 2007 v 14:28 | Reagovat

:D Tohle je fakt dobrá povídka! =o)

2 Ylil Ylil | Web | 23. srpna 2007 v 14:52 | Reagovat

"Si děláte prdel!...ehm…srandu." vyjekl Sirius, ale malinko se přeřekl. - to byl mazec...

Jinak - hmmm, tak začíná se to pěkně rozjíždět!!! už se tesim jak domluví tý svý sestře to rande se Siriusem!!! skvěle!!!!!!§

3 Denisa Denisa | 23. srpna 2007 v 14:52 | Reagovat

nádhera

4 Ifulda Ifulda | E-mail | Web | 23. srpna 2007 v 14:53 | Reagovat

No Marti...to je prostě super!!!

Moc se mi tahle povídka líbí, tak prosím napiš honem další!!! :)

5 Ewilan Ewilan | Web | 23. srpna 2007 v 17:02 | Reagovat

pekne jsi se rozjela! jinak siri klasicky perlil! superky...:-))a ten hulak byl teda mazeeec...ta matka je pekna potvora jako jeji draha sestricka..pokracuj...dalsiii

6 pasu-Hanka pasu-Hanka | E-mail | Web | 23. srpna 2007 v 17:07 | Reagovat

tak tohle bylo teda suprový! oprabdu moc hezký! =o))

7 Kouzelnice Kouzelnice | 23. srpna 2007 v 19:01 | Reagovat

je to velice zajímavý i když někdy ta chybička se oběví ale to je fuk nikdo neni dokonali prosim rychle pokráčko

8 Blytonka Blytonka | Web | 23. srpna 2007 v 19:25 | Reagovat

Tohle je prostě perfektní!!! Jsi skvělá povídkářka!!!

9 Zotara Zotara | Web | 23. srpna 2007 v 21:07 | Reagovat

Moc pěkná kapča. Jne chci upozornit že ten dopis se nejmenuje huhlák ale hulák ;-)

10 Karin Karin | E-mail | Web | 23. srpna 2007 v 22:18 | Reagovat

Budu se těšit na další kapču, ale, prosím, nepiš mi na blog odpovědi na komentíky, co ti tu zanechám, ano? Kdybys tak učinila, byla bych moc ráda. Díky... Když budeš odpovídat, tak jen sem, já si ty komenty čtu pořád...

11 Martina Martina | 24. srpna 2007 v 14:18 | Reagovat

díky za chválu...červenám se...další kapča bude asi v neděli!

12 Blackes Blackes | E-mail | Web | 24. srpna 2007 v 15:11 | Reagovat

vypadá to fakticky zajímavě...už se těším na další

13 Treia Treia | Web | 24. srpna 2007 v 15:17 | Reagovat

Páni.. Moc pěkná.. Už se nemužu dočkat, až bude pokračování.. Fakt je to moc pěkný...

14 Werča Werča | Web | 24. srpna 2007 v 18:35 | Reagovat

Juj moc hezký :) A Siriusi, nebolí tě ještě ten rozkrok ? :D

15 Peťka Peťka | 26. srpna 2007 v 15:50 | Reagovat

super povídka.....!!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama